You're my sunset

8. december 2013 at 0:59 | yuu. |  memories.
".. protože na to léto se NEDÁ zapomenout"

zapomenout, vzpomenout...

lidé zapomínají, ať chtějí nebo ne, nic není navždy.
na bolest, na radost.
možná si to neuvědomujeme, ale když zapomeneme, tak to bolí.ať je to cokoliv.nebo možná ne, nebolí to, ale je to nepříjemný pocit, kdy člověk čeká, kdy se vzpomene, kdy loví ve vzpomínkách to, co upustil mezi to ostatní, mezi zapomenuté osoby, city, věci.

prohrabávání se minulostí, zaprášenými vzpomínkami je, myslím si, zbytečné.není důvod se vracet k něčemu, co už bylo, něco, co vlastně ani nezměníme.
ztráta času.
je to jen záměrné vyvolávání psychické bolesti.
něčeho, co už nikdy nezažijeme.

nevím, jen se utápím v temnotě, nevím co dělat.
už zase,
ale to je v pořádku, všichni se tak cítíme.
a taky si myslím, že člověk, který nemá sen, je jen další ubohá a zbytečná existence.
vlastně tu není důvod pro co žít.

těší mě,
můžete mi říkat zbytečná existence.

jak ironické, když můžete přes noc ztratit váš sen.
vážně.. to je smutné.
je to smutný.
já vím.

půl 9 ráno v Anglii v září či co.
a (i když sem nikdo neleze) jestli se to pokusí někdo zkopírovat bez zdroje ( vlastně je mi to šumák, aspon budu vědět, že umím fotit a někomu se to líbí) , tak si ho najdu a useknu mu pařáty.

asi mě nějak neberou úpravy fotek ...

ale jo, zajímalo by mě, jak velký je nekonečno a co znamená vlastně navždy.
vlastně jsem obyčejná holka, která má stejný problémy jak půl miliardy teenagerů na světě.
v podstatě úplně stejná, ničím nevyjímečná ( a já myslela, že se snad něco najde, tak nic.. )
cheers ( means later )
 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.